Nádech a výdech

Se zadrženým dechem se věnují svým sportovním disciplínám pouze osoby, jejichž běžným prostředím je bazén. Plavci, akvabely a podobní. Všichni ostatní spoléhají spíše na to, že mají plíce naplněné kyslíkem, nikoli na práce s jeho nedostatkem.
Přesto i ve vodním prostředí fungující sportovci potřebují k podání adekvátního výkonu umět pracovat jak s nádechem, tak výdechem. Kromě základní poučky o tom, že vydechování by mělo vždy trvat déle, než jednotlivé nádechy (člověk tak předchází vlastní hyperventilaci a s ní spojenými jevy) je nutné též poukázat na to, že kyslík, který člověk vdechuje je nejrychlejší a nebližší možnou cestou, jak ovlivňovat funkci všech vnitřních orgánů, ačkoli tyto jsou tvořeny svalovinou, na níž naše přání a vůle nemají téměř žádný vliv, svalovinou hladkou, nikoli příčně pruhovanou. Příčně pruhované svalstvo je pak to, které sportovci zcela vědomě ovládají během svých aktivit.

 

Zahřátí jako žádné jiné

Pokud se v klidu posadíte na podložku na zem, pak jste schopni bez jakéhokoli zásadního pohybu na základě pouhé práce s dechem rozehřát celý svůj organismus podobně, jako kdybyste například minutu skákali na jednom místě. Tam mocným je dech nástrojem při práci s naší tělesnou schránkou. Právě sportující osoby by si měli být tohoto faktu velmi dobře vědomi. Pouze tak je možné, aby si učinili podrobný obrázek o tom, co vše se s dechem dá dělat a jak velké dopady má nejen na fungování organismus, ale také na podávané výkony v jednotlivých sportovních disciplínách.
 

Protažení a stabilita

Trenéři fitness disciplín, stejně jako osoby věnující se józe či tanečním tréninkům si jsou velmi dobře vědomi toho, že skrze nádech a výdech je možné přímo ovlivňovat jak stabilitu vlastního organismu, tak také například efektivitu a bezpečnost protažení jednotlivých částí těla. Atletičtí sportovci by pak podobné znalosti mohli aplikovat při snaze o dosažení co nevyšší výšky skoků, protože tyto jsou vždy vyšší v případě, že sportovec při výkonu vydechuje, nikoli naopak.